Teprve 40letá Rosalind Canter, měří pouhých 157cm, přezdívana „Ros“, patří v posledních letech mezi nejúspěšnější jezdce všestrannosti na světě. Narodila se v anglickém Lincolnshire a vyrostla na rodinné farmě. Původně se věnovala plavání a atletice, ale nakonec se naplno prosadila v military.

Největší průlom přišel v roce 2018, kdy získala individuální i týmové zlato na Světových jezdeckých hrách v Tryonu. Později vyhrála také slavné 5* soutěže v Badmintonu a Burghley a s britským týmem získala olympijské zlato.

Největší úspěchy spojila hlavně s několika výjimečnými koňmi:
Allstar B („Alby“) - kůň KWPN, narozený 2005, který Ros Canter dostal mezi světovou elitu.
Jeho otcem je Ephebe For Ever, matka Narenca B po Ekstein.
Linie SF Ephebe For Ever byla známá odvahou a dobrým pohybem –ideální kombinace pro všestrannost.

Ros převzala Allstara kolem roku 2013. Společně postupně vyrostli až na úroveň 5*.
Mezi největší úspěchy patří:
      - vítězství v Badminton 2017
      - týmové zlato ME 2017
      - vítězství Badminton 2018
      - individuální a týmové zlato na WEG Tryon 2018

Zajímavostí je, že na mistrovství světa dokončili prakticky na svém drezurním skore, což je ve všestrannosti extrémně vzácné.  Bohužel v roce 2022 utrpěl Allstar B těžké zranění při crossu v Cáchách a mucel být uspán. Ros o něm mluvila jako o koni, který jí změnil život.

 
Po Allstarovi se stal jejím novým hvězdným koněm Lordships Graffalo,  přezdívaný: „Walter“ , po Grafenstolz, z matky po Rock King, PK britský sportovní kůň - British Sport Horse.
Jeho otec Grafenstolz byl mimochodem sám velmi úspěšný ve všestrannosti a předává skvělý pohyb, energii a výborný skok.

Lordships Graffalo je kůň s obrovskou bojovností a velmi silným cvalem v crossu. S Rosalind Canter dokázal vyhrát Badminton Horse Trials 2023, získat individuální i týmové zlato na ME 2023, vyhrát Burghley 2024, získat olympijské týmové zlato v Paříži 2024. Je považován za jednoho z nejkomplexnějších military koní současnosti – silný v drezuře, velmi opatrný na parkuru a extrémně rychlý v cross-country.

Další výrazný kůň Ros Canter je IZOLOT DHI. po Zavall VDL, z matky po Carnute, PK irský sportovní kůň.  
Izilot DHI je trochu jiný typ než Allstar nebo Walter – citlivější, ale velmi elegantní a výborný v drezuře.
S Ross se stali vítězi Pau CCI5* 2023. Několikrát o něm říkala, že potřeboval více času dozrát psychicky, 
ale postupně z něj vyrostl top pětihvězdový kůň.

Ve všestrannosti je ceněná hlavně za klidnou hlavu v crossu a velmi dobrou drezuru.

Ros Canter se na světovou úroveň dostala kombinací několika věcí — silného trenérského vedení, velmi systematického přístupu a obrovské práce s koňmi jako individualitami.

Nejvýraznější trenérská osobnost v její kariéře byla Caroline Moore. Ta byla dlouhá léta její mentorkou i koučkou a měla zásadní vliv na její jezdecký systém. Ros sama často říká, že právě od ní převzala důraz na rytmus, přesnost pomůcek a dorozumění s koněm, práci jezdce očima a tělem a schopnost přizpůsobit trénink každému koni zvlášť.

Velký vliv na její styl měl také Chris Bartle, zejména v cross-country. Od něj převzala například práci s delší otěží a lehčím kontaktem, aby se kůň mohl lépe natáhnout přes překážku.

K její kvalitě ale vedla i cesta mimo závody, vystudovala sportovní vědu, zkušenost s prací s mladými koňmi, po škole trénovala u Judy Bradwell. 

Nakonec byla schopna si vybudovat vlastní rodinnou farmu.

Typické pro ni je, že není „silový“ jezdec. Její systém stojí na:

• analýze každého koně,
• psychické pohodě koně,
• konzistenci,
• a obrovské technické přesnosti.

• Sama říká, že každého koně trénuje jinak podle jeho charakteru a fyzických možností.

  Důležitá byla i její psychická práce. V jednu chvíli dokonce přiznala, že se bála crossu a uvažovala, že s vrcholovou všestranností skončí. Nakonec si vytvořila vlastní „systém pravidel“ pro jízdu v terénu, který jí dodal jistotu a stabilitu pod tlakem.

  Hodně lidí z oboru říká, že její největší síla je právě v klidném přístupu, systematičnosti, citu pro koně a schopnosti připravit koně bez přetlačování.

  To je dobře vidět třeba na jejím partnerství s Lordships Graffalo („Walter“), kterého budovala několik let velmi postupně, než z něj vyrostl špičkový pětihvězdový kůň.

Se kterým koněm přepisuje dějiny?

Lordships Graffalo byl od začátku vlastněn Michele a Archiem Saulovými. Ros ho ale dostala jako mladého koně na obsedání a základní práci, protože už dřív jezdila jeho polosestru Pencos Crown Jewel. Chovatelka Pennie Wallace věděla, že to Ros umí s talentovanými, trochu komplikovanými koňmi.

Ros si ho zamilovala, a sama říká, že Walter byl osobitý a trochu blázen ve stáji, ale pod sedlem neuvěřitelně odvážný. Zpočátku působil líně, občas zlobil vyhazováním či stavěním, na zemi byl „nevycvičitelný“, Ros doslova popisovala, že člověka až "rugbyově" odstrkoval.

Ros hledá u koní mozek, ochotu bojovat, ekonomický cval a schopnost samostatnosti v terénu, Walter měl navíc obrovský motor a inteligenci pro cross. 

Oslovila Michele Saul, jestli by koně nekoupila a nechala ho u ní v tréninku. Takže Walter přišel k Ros na obsedání a od té doby ho systematicky vypracovala až na olympijského vítěze.

Kolik stál, to veřejně známé není. Cena nikdy nebyla oficiálně zveřejněna a ve všestrannosti se to často drží soukromě. Ale protože byl kupovaný jako velmi mladý, ještě nehotový kůň, určitě nešlo tehdy o milionovou superstar cenu jako dnes. 

Je zajímavé, že Ros ho měla od úplného začátku jeho jezdecké kariéry. Výjimkou byl rok 2019, kdy byl krátce u Tom McEwen, protože Ros byla na mateřské. Pak se k ní vrátil a od té doby jejich kariéra doslova explodovala.

..............................................................

Jaké zásady si Ros Canter stanovila k překonání strachu na crossu?

Ros Canter popisovala, že když měla období strachu z cross-country, rozhodla si vytvořit velmi strukturovaný mentální a technický systém. Nezačala „jezdit odvážněji“, ale snažila se získat kontrolu nad tím, co může ovlivnit a rozhodování zautomatizovala.

Ten systém měl několik částí:

• Rozdělení tratě na malé úkoly
  Neřešila celý cross jako jeden velký strašák. Soustředila se vždy jen na:
• linii,
• rytmus,
• tempo,
• a přesný nájezd na jednotlivé překážky.
• Pravidla místo emocí
  Říkala, že když přijde stres, emoce zhorší rozhodování. Proto si nastavila pevná pravidla:
• pokud nemá správný rytmus → nepustí koně dopředu
• pokud nejede rovně, opraví linii dřív, než přijde ke skoku
• pokud nájezd není ideální, je třeba zachovat klid a zůstat u naučené vypilované techniky
• • Důvěra v přípravu
    Hodně pracovala na tom, aby si na závodech jen připomínala známé situace z tréninku. Tím si vytvořila pocit: „Tohle už jsem řešila stokrát.“
  • Přestat bojovat s koněm
    Popsala, že dřív měla tendenci ve stresu koně více kontrolovat. Postupně přešla k lehčím pomůckám, menšímu rušení koně a dala větší důvěru v balanc a vlastní rozhodování koně.
  • Vizualizace a přesné plánování
    Před tratí si detailně představovala - vizualizovala:
  • tempo,
  • nájezdy,
  • kde bude zkracovat,
  • kde dýchat,
  • kde koni nechá prostor.
  • Akceptace strachu
    Zajímavé je, že nemluvila o zbavení se strachu. Spíš přijala, že respekt zůstane vždycky, ale nesmí nad ní převzít řízení.

  V rozhovorech několikrát zaznělo, že jí pomohlo přestat se soustředit na výsledek a místo toho hodnotit jen kvalitu procesu. Ano, a jak se říká, když budeš správně-dobře jezdit, výsledek se dostaví.

  Tohle je mimochodem dost typické pro moderní špičkovou všestrannost — jezdci jako Michael Jung nebo Tom McEwen také mluví o tom, že nejlepší cross není „statečný“, ale klidný, přesný a nudně systematický.

• Špičkoví jezdci často mluví o tom, že kůň musí mít prostor přemýšlet, musí mít vlastní rovnováhu bez zavěšení se do ruky a také musí mít důvěru v jezdce, že ho nebude v krizové chvíli rušit panikou.