Bohužel, může se stát, že hříbě po narození osiří nebo jeho matka ztratí mléko či ho úplně odmítne.
Kromě zvláštního režimu péče se stává nejvýznamnějším aspektem v této chvíli výživa hříběte. Mlezivo je pro něj přirozenou imunologickou ochranou a je důležitým nutričním startem. Je třeba ho podávat ihned po narození, protože později se vstřebatelnost ochranných látek snižuje.
Zestručníme Vám zkušenosti, které prezentovala v časopise The Horse Mary Rose Paradis, DVM, MS, Dipl. ACVIM z North Grafton, Mass.,
Hodnotu mleziva přesně vystihuje: "Je to tekuté zlato a já nechci ztratit ani kapku."
Pokud z nějakého důvodu nelze hříběti mlezivo podat, nahrazuje jej transfuzí plazmy s vysokou úrovní imunoglobulinových G (IgG).
Doporučuje také chovatelům mrazit preventivně mlezivo od klisen a uchovávat je v mrazu pro případ potřeby s dobou uchovávání 1 max. 2 let.
Z vlastní zkušenosti víme, že takto zpracované mlezivo můžete najít např. na VFU v Brně a věříme, že i na dalších klinikách specializovaných na koně.
Každá farma v zahraničí má vlastní postup v manipulaci s hříbaty a nelze se úplně pochlubit tím správným osvědčeným.
V některých případech se podaří zajistit adoptivní matku (což zůstává nejlepší variantou), některé farmy poskytují jedno místo na shromáždění osiřelých hříbat (mateřské školky), aby minimalizovali navázanost na člověka.
Nejlepším zdrojem mleziva zůstává matka:
- klisna, která má pod sebou hříbě a přijme k němu i osiřelé
- klisna, jejíž hříbě je možné odstavit a místo něj přijme jiné hříbě
I přes jisté zádrhele jsou tyto varianty zřejmě ty nejlepší. Šetří práci lidí, nezvyšují náklady a odstraňují vedlejší problémy, včetně socializace hříběte.
Jakákoliv adoptivní matka by však měla mít určité předpoklady. Jedním z nich je mateřský instinkt a také dobrá produkce mléka. Nejlépe je vybírat z klisen, které již hříbě měly a byly dobrými matkami.
Jak "přesvědčit" klisnu, aby přijala cizí hříbě?
Než začneme, je ideální, aby hříbě už nějaké mlezivo dostalo. Vzhledem k tomu, že se zvířata řídí pachy, je potřeba zmást smysly klisny. Klisna začíná hříbě očichávat od hlavy, proto toto místo neopomenout pokrýt pachovou stopou nejlépe původního hříběte. Je potřeba alespoň dvou osob, z nichž jeden udržuje hříbě rovnoběžně s klisnou, aby ho uchránil před jejími kopyty. V případě agresivity klisny je třeba brát tyto výhružky vážně a zvážit další možnosti adopce.
Ani matka, která ztratí své hříbě, si nemusí cizí osvojit.
Šance na osvojení hříběte je možné ovlivnit u kojící klisny také hormonální stimulací vaginy a dělohy, což může zvýšit šance na přijetí cizího hříběte.
Jak krmit hříbě.
V případě použití doplňků pro hříbata, bývají průmyslově vyráběné mléčné náhražky podobného složení živin a stopových prvků jako mléko koňské, jen s drobnými odchylkami. Kobylí mléko obsahuje cca 10,7% celkové sušiny, 25% bílkovin, 17% tuku, 0% vlákniny a 580 kcal na litr mléka. Studie zahraničních sušených mlék ukázaly, že stopové prvky jsou v nich větší než v případě složení mléka klisen. Zdravé hříbě s tímto přebytkem nemá problém, pokud nemá zvýšenou hladinu draslíku, což ukazuje na problémy s ledvinami. Vyřešit tuto situaci může naředění hotového mléka.
Některá hříbata mohou reagovat na mléčnou náhražku průjmem, proto se doporučuje začínat pomalu, krmením 10% tělesné hmotnosti v náhražce mléka za den a zvýšení této částky o 3-5% denně, dokud se nespotřebovává 25-35% své tělesné hmotnosti za den (rychlost při které většina normálních hříbata konzumuje mléko).
Aby se zabránilo přepití hříběte, doporučuje se rozdělit množství na krmení až 16x denně. Velkým množstvím přijatého mléka najednou, nemusí kyseliny v žaludku mléko dostatečně natrávit a následně vlviem větší tvorby amoniaku dojde ke změně pH ve střevě, vyvolání zánětu střevní stěny a následně průjmu.
Mléko od jiných druhů zvířat.
V úvahu připadá kravské nebo kozí. Obojí může dělat určité potíže, protože hříběcí gastrointestinální trakt je určen ke zpracování živin klisního mléka. Jiné druhy mléka mají různé živiny. Například, jak kravské tak a kozí mají vyšší obsah tuku, u kravského je nižší obsah cukru. Poznamenala, že z těch dvou, hříbata lépe tráví kozí mléko, ale i to může občas způsobit komplikace, včetně zácpy a metabolické acidózy.
Metody krmení
Pokud majitel nezíská náhradní klisnu, existuje několik různých způsobů, jak krmit sirotka. krmení z láhve je nejčastější volba. Má však také své nevýhody jako je zvýšené riziko vzniku aspirační pneumonie a zvýšenou vazbu na člověka, která může vést k problémům s chováním.
Doporučuje se proto použití kbelíku (u telat se do kbelíku s mlékem ponoří speciální dudlík, který usnadní první pití). Metoda takového krmení je méně časově náročná a způsobuje méně problémů. Zatímco telatům stačí napájení 2-3 x za den, hříbata musí být krmena významně častěji, u nejmenších každých 90 minut, tj. až 16x denně s postupně klesající frekvencí na 5x denně.
V raném věku je potřeba jim nabízet také vodu i seno či kaše.
Odstavení hříbat z mléčné náhražky je možné již ve dvou měsících, ale pokud to jde, lépe je vydržet až do 4 měsíců věku.
Péče o osiřelá hříbě je obrovské množství práce, řekla Paradis. Vyžaduje to poskytnutí správné diety. Ale pokud se to dělá správně, hříbata mohou prospívat.